Tibetská doga (Tibetan Mastiff)
FCI II/230, zkratka TD, původ Tibet, patronát Velká Británie
POUŽITÍ: lovecký a strážní pes
KLASIFIKACE FCI:
Skupina 2 - Pinčové a knírači, molosská plemena, švýcarští salašničtí psi a jiná plemena
Sekce 2.1 - Molossové, dogovití psi
Bez pracovní zkoušky
KRÁTKÝ HISTORICKÝ PŘEHLED: Je pravděpodobně předchůdcem všech velkých psů jako jsou např. bernardýn, novofundlanďan, neapolský mastin, rotvajler atd. Jakkoli je její původ nejasný je jisté, že jde o velmi staré plemeno, jehož vzhled a charakter se v průběhu staletí jen velmi málo změnil. Tibet je dodnes velmi izolovaný a asijské národy si velmi dobře uchovávají svoji kulturu, jejíž součástí jsou i tito psi. Velké dogy s bohatě osrstěným ocasem neseným na hřbetě nacházíme na reliéfech pocházejících z období 2 000 let př. n. l., čínské písemné doklady hovoří (1 100 př. n. l.) o velkém psu z Tibetu, kterého dostal darem císař Wou Wang. Tento pes byl obzvláště divoký a vycvičený proti cizincům. Prvním Evropanem, který se setkal s tibetskou dogou, byl Marco Polo. Jednoho psa si s sebou přivezl do Evropy. Byl to první exemplář tohoto plemene, který se dostal na evropský kontinent. Od té doby uplynula řada století, než byly tibetské dogy znovuobjeveny anglickými kolonizátory Indie či Nepálu, kteří měli možnost se s nimi setkat na cestách po Tibetu. Po čínské invazi mnoho těchto psů zahynulo. V současné době jsou v Tibetu vzácní. Díky nadšení kynologů v USA, Německu, Holandsku, Francii, Švýcarsku se podařilo tuto živou legendu zachránit.
Celkový dojem : mohutný, těžký, dobře stavěný pes se silnou kostrou. Působivý svým vzhledem zároveň důstojným i dobrotivým.
Charakteristické rysy : dobrý společník, pes na hlídání a ochranu , vyvíjí se pomalu, nejlepší formy dosahuje ve věku 2 - 3 let u fen a u psa nejdříve ve 4 letech.
Chování : odměřené se smyslem pro ochranu
Hlava a lebka : hlava dosti široká, těžká a silná. Mohutná lebka : týlní výčnělek a stop jsou dobře znatelné, délka lebky od týlu ke stopu se rovná délce čenichové partie od stopu ke špičce čenichu, ale může být i kratší. Čenichová partie je správně široká, silná, čtvercová z jakéhokoli pohledu zpředu či z profilu. Čenich je dobře pigmentovaný, nozdry jsou otevřené. Pysky jsou správně vyvinuty, mírně převislé na stranách. V dospělém věku se objevují na hlavě v oblasti pod očima a v koutcích tlamy vrásky.
Oči : velmi výrazné, střední velikosti. Barva hnědá ve všech odstínech. Oči jsou dobře uloženy na stranách hlavy, oválné, mírně šikmé.
Uši : střední velikosti, trojúhelníkového tvaru, převislé nesené nízko, padají směrem dopředu, lemují hlavu. Mírně se nadzdvihávají, když je pes ve střehu. Ušní boltec je pokryt krátkou, jemnou srstí.
Skus : nůžkový, čelisti jsou silné a představují perfektní nůžkový skus, pravidelný a kompletní, to znamená, že horní řezáky se dotýkají spodních v těsné blízkosti a jsou zasazeny v pavém úhlu vzhledem k dásním. Klešťový skus je přípustný. Důležité je, aby nedošlo k posunu zubů, neboť kvadratický tvar čenichové partie musí být zachován.
Krk : silný, svalnatý, okrouhlý, bez velkého laloku. Je pokryt hustou srstí, která stojí.
Přední končetiny : lopatky jsou šikmé, svalnaté, silné. Přední nohy jsou rovné, záprstní kosti jsou silné s mírným sklonem. Přední končetiny jsou dobře osrstěné.
Trup : silný, svalnatý, záď téměř neznatelná. Hrudník dosti vysoko, úměrně široký, žebra klenutá tak, aby hrudní koš měl tvar srdce. Hrudní oblast mírně sestupuje pod kolena. Délka trupu je o něco větší než kohoutková výška.
Zadní končetiny : silné, svalnaté se správným zaúhlením, hlezna silná, nízko nasazená. Při pohledu ze zadu jsou zadní končetiny paralelní. Odstranění paspárků není povinné.
Pohyb : energický, uvolněný, vždy lehký a elastický. Při rychlém pohybu se snaží přiblížit končetiny ve střední rovině. Krok se zdá být pomalý a odměřený.
Srst : u psa mnohem hustší než u feny. Kvalita srsti je důležitější než kvantita. Má být správné délky a hustoty. V zimních měsících má hustou podsadu, která v létě prořídne. Srst je jemná, ale tvrdá a rovná. Není nikdy hedvábná, kudrnatá ani zvlněná. Hustá podsada připomíná vlnu. Na krku a lopatkách je srst bohatá a tvoří hřívu. Ocas je bohatý a pokryt hustou srstí. Stehna zadních končetin jsou osrstěna delší srstí.
Barva : sytě černá, černá se znaky, kaštanově hnědá, různé odstíny šedé, zlaté a rovněž šedá se zlatými znaky. Rezavé znaky přecházejí až ve velmi světle plavé. Bílý znak tvaru hvězdy na hrudi je přípustný. Menší bílé znaky na nohou jsou tolerovány. Rezavé nebo zlaté znaky se objevují nad očima, na vnitřní straně nohou a vnější straně ocasu.
Ocas : středně dlouhý, nepřesahuje hlezna. Je vysoko nasazený, na úrovni horní linie. Je stočen směrem ke straně na zádech a bohatě osrstěn.
Výška : nejméně 66 cm u psů a 61 cm u fen.
Vady : jakákoli odchylka od výše uvedeného standartu je považována za vadu a bude penalizována dle závažnosti.
Pozn. : psi musí mít obě varlata úplně sestoupená v šourku.
