Kanárská doga
(Dogo Canario, dříve: Perro de presa Canario)
FCI II/346, zkratka PPC, původ Španělsko
POUŽITÍ: obranář a hlídací pes (původně pro hlídání hovězího dobytka)
KLASIFIKACE FCI:
Skupina 2 - Pinčové a knírači, molosská plemena, švýcarští salašničtí psi a jiná
plemena
Sekce 2.1 - Molossové, dogovití psi
Bez pracovní zkoušky
KRÁTKÝ HISTORICKÝ PŘEHLED: Molossoidní pes, původem z Kanárských ostrovů (Tenerife a Gran Canaria). Vznikl křížením prehispánského pastýřského psa "Majonero", pocházejícího z Kanárských ostrovů, s molossoidními psy, kteří byli na ostrovy přivezeni.
Tímto křížením vznikla národní skupina dogovitých psů, kteří jsou střední velikosti, barvy žíhané tygrované nebo plavé s bílými skvrnami, robustní konstituce, příznačné pro molosského psa, ale přitom jsou hbití a silní, velmi temperamentní, otužilí, povahou čilí a věrní.
V 16. a 17. století se počet těchto psů značně zvýšil; existují o tom četné zmínky v historických textech po dobytí ostrovů a především ve "Sbírkách vládních nařízení", kde se vysvětluje, jakou úlohu tito psi mají - jsou určeni hlavně k vedení a hlídání stád dobytka, a rovněž pro potřeby řezníků, kterým pomáhali ovládat dobytek.
CELKOVÝ VZHLED: Molossoidní pes střední velikosti, celkově harmonický, z profilu pravoúhlý, s černou maskou. Robustní a správných proporcí. Je lehce obdélníkový, trup je delší než kohoutková výška; tato tendence je poněkud zřetelnější u fen.
TEMPERAMENT / CHOVÁNÍ: Tento pes má vážný vzhled a pozorný pohled. Má mimořádné vlohy ke hlídání a tradičně k vedení a ovládání stád dobytka. Jeho temperament je vyrovnaný, je sebejistý. Hluboký a pronikavý štěkot. V rodině je mírný a ušlechtilý, velmi oddaný ke svému pánovi, ale vůči cizím je nedůvěřivý.
Velmi sebejistý výraz, vznešená povaha a trochu si udržuje odstup. Je-li v pohotovosti, jeho počínání je velmi rozhodné a pohled ostražitý.
HLAVA: Masivní, brachycefalického typu, mohutného vzhledu, silná kůže na hlavě je volná. Tvarově připomíná poněkud protáhlou krychli. Poměr lebka - čenichová partie je 60 - 40% (6:4). Šířka lebky představuje 3/5 z celkové délky hlavy.
LEBEČNÍ ČÁST:
Lebka: Podélně i příčně lehce konvexní, i když čelní kost je spíše rovná. Šířka a délka jsou velmi podobné. Jařmový oblouk velmi silně vyjádřený, silně vyvinuté spánkové a žvýkací svaly, ale nevyčnívají. Týlní hrbol je neznatelný.
Stop: výrazný, ale ne přehnaný. Střední rýha mezi nadočnicovými oblouky je výrazná a zaujímá přibližně dvě třetiny lebky. Lícní a lebeční linie jsou rovnoběžné nebo lehce konvergentní.
ČENICHOVÁ PARTIE:
Nosní houba: Široká, silně pigmentovaná, černá. Je ve stejné linii jako hřbet nosu. Špička čenichu lehce ustupuje vzhledem k přednímu okraji pysků. Nozdry jsou široce otevřené umožňující snadné dýchání.
Tlama: Kratší než lebka. Normálně tvoří 40% celé hlavy. Šířka odpovídá 2/3 lebky. Má široký základ a lehce se zužuje směrem k nosní houbě. Hřbet nosu je plochý, jeho profil rovný, bez hrbolů.
Pysky: Horní pysky visí, ale ne přehnaně, a ve spojení při pohledu zpředu tvoří obrácené písmeno V. Pysky se lehce sbíhají. Vnitřek pysků je tmavý.
Čelisti / zuby: Nůžkový skus. Připouští se klešťový skus, i když není žádoucí, protože způsobuje vyšší opotřebení chrupu. Připouští se i lehký předkus. Špičáky jsou posazeny široko od sebe. Zuby jsou široké, u kořene velmi silné, stoličky jsou velké, řezáky malé, spodní špičáky dobře vyvinuté a správně zasazené.
Oči: Lehce oválné, středně velké až velké, daleko od sebe usazené, úzkých linií, ani vpadlé ani vystouplé. Víčka jsou černě pigmentovaná a dobře přiléhající, nikdy nejsou povolená. Barva je od tmavě kaštanové až po středně kaštanovou, podle barvy srsti. Nikdy nejsou světlé.
Uši: Středně velké, nasazené daleko od sebe, porostlé jemnou a krátkou srstí, volně visící po obou stranách hlavy. Mohou být složené dozadu do tvaru růže. Jsou nasazené v bodě lehce nad prodloužením očí. Uši posazené vysoko a blízko u sebe jsou atypické. V zemích, kde se povoluje kupírování, jsou kupírované uši neseny vztyčené.
KRK: Poněkud kratší než je celková délka hlavy. Na spodní straně krku je kůže volná a tvoří malý lalok. Krk je mohutný, rovný, válcovitého tvaru a velmi svalnatý.
TRUP: Podlouhlý, široký, hluboký, délka přesahuje kohoutkovou výšku o 18 - 20%, přičemž tento rozdíl je výraznější u fen. Slabiny jsou málo vyjádřené.
Horní linie: Rovná, bez deformací, držená dobře vyvinutými, ale málo viditelnými svaly. Lehce stoupá od kohoutku k zádi. Nikdy nemá být sedlovitě pronesená ani klenutá.
Záď: střední, široká a zaoblená. Nemá být dlouhá, protože by omezovala v pohybu. Feny mají záď obvykle širší.
Hrudník: velmi široký, s dobře vyjádřeným předhrudím. Hloubka hrudníku má z profilu i zepředu dosahovat nejméně k loktům. Obvod hrudníku obvykle odpovídá kohoutkové výšce plus 45%. Žebra jsou dobře klenutá.
Spodní linie: Lehce stoupá, nikdy neklesá.
OCAS: V nasazení silný, ke špičce se zužuje a nesmí přesáhnout hlezno. Středně vysoké nasazení ocasu. Při vzrušení je nesen ve tvaru šavle, nezatáčí se ani se nepřibližuje ke hřbetu. V klidu visí s lehce zahnutou špičkou.
HRUDNÍ KONČETINY:
Plece: Správný sklon.
Končetiny: Správně úhlené, šikmé, s dokonale kolmým předloktím, rovné, se širokými kostmi a dobrým svalstvem.
Lokty: Nesmí být přitisknuté k žebrům ani se rozevírat ven. Vzdálenost lokte od země je obvykle 50% celkové výšky u psů a o něco kratší u fen.
Nadprstí: Velmi pevné a lehce skloněné.
Přední tlapy: Kočičí tlapy se zaokrouhlenými prsty, nepříliš těsně uzavřené. Polštářky na tlapách jsou velmi vyvinuté a černé. Drápy jsou tmavé, bílé drápy jsou nežádoucí, i když se mohou objevit podle barvy srsti.
PÁNEVNÍ KONČETINY: Silné a rovnoběžné bez vybočení.
Stehna: dlouhá a velmi svalnatá. Úhlení není příliš výrazné, ale ani příliš nevýrazné.
Hlezno: Vždy nízko postavené.
Zadní tlapy: Poněkud delší než přední, podobných vlastností.
POHYB: Pohyb je prostorný s velkým záběrem, mrštný a pružný. Krok má být dlouhý. Držení ocasu je nízké, hlava se téměř nezvedá nad hřbetní linii. Ve střehu je hlava zvednutá a ocas vztyčený.
KŮŽE: Silná a pružná. Volná na krku a kolem něj. Je-li pes ve střehu, kůže na hlavě tvoří několik souměrných záhybů, jejichž osou je střední čelní rýha.
OSRSTĚNÍ:
DRUH SRSTI: krátká, hrubá, dobře přiléhající, na dotek drsná, bez podsady (někdy se může objevit na krku a hýždích), na omak působí drsně. Velmi krátká a jemná srst na uších, poněkud delší na kohoutku a nahoře na stehnech zezadu.
BARVA: Žíhaná ve všech odstínech, od velmi teplé tmavé až k velmi světlešedé nebo plavé. Plavá ve všech odstínech až k pískové. Bílá barva se může objevit na hrudi, na základně krku nebo hrdle, na předních končetinách a prstech zadních končetin, ale je žádoucí, aby jí bylo co nejméně. Maska vždy černá, nepřesahuje výšku očí.
VÝŠKA A VÁHA:
Kohoutková výška: psi 60-65 cm feny: 56-61 cm
U velmi typických jedinců je přijatelná odchylka o 1 cm od maximální a minimální míry.
Minimální váha: psi 50 kg feny 40 kg
VADY: Jakákoliv odchylka od uvedených kritérií se považuje za vadu; její závažnost posuzuje podle stupně odchylky od standardu.
LEHKÉ CHYBY:
- Přílišné vrásky v krajině lebeční a lícní, které však nepozměňují výraz.
- Klešťový skus.
TĚŽKÉ VADY:
- Hlava nemá stanovené proporce.
- Linie lebky a lící jsou velmi konvergentní (nadměrný stop, příliš vyjádřený).
- Maska přesahuje výšku očí.
- Přední nohy a tlapy vytočené ven nebo dovnitř.
- Příliš visící pysky, ustupující nebo vystupující dopředu.
- Stejná výška záď - kohoutek.
- Nadměrný lalok.
- Povolená víčka.
- Nosní hřbet klenutý.
- Velmi malé nebo přehnané zaúhlení.
- Spodní linie klesá.
- Málo hluboký hrudník.
- Nesprávný postoj. Vysoko nasazený ocas. Tenký ocas.
- Slabá kostra.
VELMI TĚŽKÉ VADY:
- Čtvercový formát z profilu.
- Trojúhelníková hlava, úzká, nemá tvar krychle.
- Lehký vzhled.
- Zakroucený ocas, velmi tenký, stejně silný po celé délce nebo deformovaný.
- Velmi malá nebo příliš vysoká postava.
- Hřbetní linie pronesená nebo klenutá. Malé předhrudí. Slabý hrudník. Málo klenutá žebra.
- Chybějící záhyby v lebeční a lícní partii (napnutá kůže postrádající pružnost).
- Světlé oči (žluté). Oči příliš u sebe nebo šikmé. Vystouplé nebo zapadlé.
- Přílišný předkus.
- Chybí některý ze zubů (kromě P 1).
- Uši velmi vysoko posazené.
- Kulatá nebo klenutá lebka.
- Divergující linie lebeční a lícní.
- Srst řídká a jemná.
- Nevýrazná maska.
- Dlouhý krk, málo mohutný.
DISKVALIFIKUJÍCÍ VADY:
- Nevyrovnaná povaha a jakýkoliv náznak agresivity.
- Zcela depigmentovaná nosní houba nebo vnitřní strana pysků.
- Úplně chybí maska.
- Nežádoucí bílé skvrny.
- Podkus.
- Záď nižší než kohoutek, klesající hřbetní linie.
- Modré oči nebo oči různých odstínů.
- Amputovaný ocas.
- Monorchidní nebo kryptorchidní jedinci.
- Nedostatečně vyvinutá hruď.
POZNÁMKA: Psi musí mít dvě normálně vyvinutá varlata sestouplá v šourku.
